|
V současné době se úhoř vyskytuje ve vodách celé Evropy. Obývá u nás všechny typy vod s výjimkou horských potoků a bystřin. Jeho výskyt je v našich vodách v současné době, kdy všechny řeky ústící do moře jsou přehrazeny nepřekonatelnými stupni, závislý na vysazování monté nebo plůdku a násady. Úhoř vede noční a skrytý způsob života. Ve dne se zdržuje v úkrytech a teprve večer a v noci aktivně hledá potravu. V zimním období upadá do klidového stavu. Možnost kožního dýchání mu umožňuje zdržovat se a přežít v bahně a ve vodách s nízkým obsahem kyslíku. Je značně žravý a živí se potravou živočišného původu. Velikost kořisti závisí na velikosti úhoře. Její hlavní podíl tvoří ryby a dále různí bezobratlí, jako červi, měkkýši, larvy vodního hmyzu apod. Je známo, že úhoř při hojnějším výskytu zcela decimuje stavy raků, zejména v uzavřených vodách. Do našich vod se úhoř říční dostává ve věku 3-5 roků jako tzv. monté, anebo násada. Úhoří monté je dlouhé 5-8 cm. Jeho růst je závislý na prostředí a dostatku potravy. Největší kusy dosahují velikosti 110-140 cm a hmotnosti 3-5 kg.
U nás žijící úhoři jsou pouze samice. Důvodem tohoto stavu může být skutečnost, že sladká voda v tocích stimuluje u ještě pohlavně indiferentního monté vývoj jen samičího pohlaví. Samci se zdržují v ústí řek a v brakické vodě. Jakmile samice úhoře říčního dorostou (v průměru se jedná o prožití 10-13 let v řekách a dosažení délky 80-100 cm a hmotnosti 0,8-1,8 kg), začínají své putování po proudu, s cílem dostat se do moře. Nepřekonatelnou překážkou se však pro ně stávají přehradní zdi, kde nacházíme zbytky těl úhořů, kteří se snažili projít přes turbíny hydroelektráren. Migrace úhořů po toku jsou zvlášť intenzivní zejména v období letních či podzimních zvýšených vodních průtoků. Pokud se samice úspěšně dostanou do moře, plují společně se samci na místa tření do oblasti Sargasového moře mezi Bermudami a Bahamami. Po výtěru v největších mořských hlubinách, asi 7000 m, mateční úhoři hynou a z jiker se vylíhne plůdek podobný průhledným larvám, které jsou dlouhé 7-15 mm. Zdržují se v hloubce 180 až 200 m, kde je teplota 20 °C. Rostou zprvu rychle a v prvním roce dosáhnou 25 mm. Během tří let se tahem při hladině dostanou k evropským břehům. Přitom se dávají unášet Golfským proudem. Z tvaru vrbového listu po třech letech života se metamorfují v ústí řek do tvaru úhořovitého, tzv. monté.
Tělo úhoře je dlouhé, hadovité, hlava je s tělem plynule spojena. Oči jsou malé, ústa koncová, spodní čelist přesahuje horní. Žaberní dutina má podobu kožovité kapsy a vyúsťuje otvory před prsními ploutvemi. Podle tvaru hlavy lze rozlišovat dvě formy - širokohlavou a úzkohlavou. Tělo je pokryto hladkou a sliznatou kůží, malé šupiny jsou zanořeny v kůži a na první pohled nejsou patrné. Úhoři říčnímu zcela chybějí břišní ploutve. Široká hřbetní i řitní ploutev jsou spojeny s ocasní ploutví a tvoří tak ploutvový lem.
|
